|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent) ; Florjan, Slawomir (oponent)
Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot-ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco-váním poměrů kordaitů vůči koniferám v jednotlivých fosiliferních jednotkách byla provedena částečná rekonstrukce...
|
|
|
Specification of the geothermic model in the environs of several selected boreholes
Čápová, Lucie ; Dědeček, Petr (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
S pokroky ve výzkumu Hot Dry Rock prostředí a technologie Enhanced Geothermal Systems se dá očekávat, že geotermální energie bude brzy konkurovat dalším obnovitelným zdrojům energie v Evropě, kde zvláště Francie a Německo posouvají výzkum vpřed. V České republice přinesl spoustu cenných informací o geotermických podmínkách v zemi průzkumný geotermální vrt v Litoměřicích, vyvrtaný v letech 2006 - 2007. Kromě Litoměřic byly nedávno vybrány ještě dvě lokality pro geotermální průzkum: Semily a Liberec. Tyto tři lokality proto byly detailně zkoumány v této práci, s cílem posoudit jejich geotermální potenciál. Informace o geologii vybraných oblastí byly shromážděny z četných článků a posudků a byly porovnány s geologickými mapami a vrtnými profily. Na základě těchto informací byly sestaveny geologické řezy oblastí Litoměřic a Semil. Tepelná vodivost byla měřena na vzorcích vrtných jader z pěti vrtů ze zkoumaných oblastí na přístroji Lippmann & Rauen TCS. Tepelná vodivost geologických jednotek, které už nebyly ve vrtech zastiženy, ale jsou předpokládány v podloží, byla odhadnuta na základě hodnot publikovaných v literatuře. Nakonec byl na každé lokalitě spočítán tepelný tok z naměřených hodnot tepelné vodivosti a termokarotáže. Výsledná data byla použita ke konstrukci 2D geotermických modelů studovaných...
|
|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav
V. Mencl: Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve 4 Abstrakt Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot- ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco- váním...
|
|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent) ; Florjan, Slawomir (oponent)
Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot-ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco-váním poměrů kordaitů vůči koniferám v jednotlivých fosiliferních jednotkách byla provedena částečná rekonstrukce...
|
|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav
V. Mencl: Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve 4 Abstrakt Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot- ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco- váním...
|
|
|
Specification of the geothermic model in the environs of several selected boreholes
Čápová, Lucie ; Dědeček, Petr (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
S pokroky ve výzkumu Hot Dry Rock prostředí a technologie Enhanced Geothermal Systems se dá očekávat, že geotermální energie bude brzy konkurovat dalším obnovitelným zdrojům energie v Evropě, kde zvláště Francie a Německo posouvají výzkum vpřed. V České republice přinesl spoustu cenných informací o geotermických podmínkách v zemi průzkumný geotermální vrt v Litoměřicích, vyvrtaný v letech 2006 - 2007. Kromě Litoměřic byly nedávno vybrány ještě dvě lokality pro geotermální průzkum: Semily a Liberec. Tyto tři lokality proto byly detailně zkoumány v této práci, s cílem posoudit jejich geotermální potenciál. Informace o geologii vybraných oblastí byly shromážděny z četných článků a posudků a byly porovnány s geologickými mapami a vrtnými profily. Na základě těchto informací byly sestaveny geologické řezy oblastí Litoměřic a Semil. Tepelná vodivost byla měřena na vzorcích vrtných jader z pěti vrtů ze zkoumaných oblastí na přístroji Lippmann & Rauen TCS. Tepelná vodivost geologických jednotek, které už nebyly ve vrtech zastiženy, ale jsou předpokládány v podloží, byla odhadnuta na základě hodnot publikovaných v literatuře. Nakonec byl na každé lokalitě spočítán tepelný tok z naměřených hodnot tepelné vodivosti a termokarotáže. Výsledná data byla použita ke konstrukci 2D geotermických modelů studovaných...
|
|
|
Geofyzikální průzkum pro využití hlubinné geotermální energie na lokalitě Nová Paka
Karousová, Magda ; Karous, Miloš (vedoucí práce) ; Kobr, Miroslav (oponent)
Název práce: Geofyzikální průzkum pro využití geotermální energie na lokalitě Nová Paka Autor: Magda Karousová Vedoucí diplomové práce: Prof. RNDr. Miloš Karous, DrSc. e-mail vedoucího: karous@geonika.com Tématem diplomové práce je rešerše geologických, geofyzikálních a geotermálních podkladů z širšího okolí města Nové Paky a komplexní geofyzikální průzkum zaměřený na vyhledání průběhu zlomových pásem s hlubším dosahem a ověření mocností permokarbonských sedimentů. Toto území bylo předběžně vyhodnoceno jako perspektivní pro využití hlubinné geotermální energie. Zájmová oblast náleží k jihozápadní části podkrkonošské permokarbonské pánve. Pod bází permokarbonské pánve jsou metamorfované proterozoické horniny. Z geotermálního hlediska je důležité prohřátí hornin, které nastalo během mladšího terciéru při výstupu zdejších sopečných hornin. Překrytí metamorfitů permokarbonskými pánevními sedimenty může znamenat akumulaci tepla z podloží v poměrně mělkých hloubkách v řádu několika stovek metrů. Výsledky geofyzikálního měření, zejména reflexní a refrakční seismiky, odporového profilování a gravimetrie, určily dvě hlavní zlomová pásma východo- západního a severozápadně-jihovýchodního směru. Z interpretací sondážních geofyzikálních metod, seismické reflexe a vertikálního odporové sondování, vyplývá...
|
host ::
RSS.